Zdieľanie poznámky:
Obsah
Typ obsahu
121/1948 Sb.
Zákon
ze dne 28. dubna 1948
o znárodnění ve stavebnictví.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto
zákoně:
ODDÍL I.
Rozsah znárodnění.
(1) Dnem 1. ledna 1948 se znárodňují zestátněním podniky, které na podkladě
oprávnění živnostenského nebo oprávnění uděleného podle předpisů o civilních technicích
(civilních inženýrech a civilních geometrech) provádějí stavební práce jakéhokoli
druhu a u nichž počet osob v podniku zaměstnaných nebo činných dosáhl kdykoliv od
1. ledna 1946 padesáti osob.
(1) zrušen
(3) Je-li spojeno nebo spojí-li se dva nebo více stavebních podniků za účelem
společného provedení jedné nebo více staveb jakéhokoli druhu, podléhají dotčené podniky
znárodnění, zvýší-li se tím počet osob v těchto spojených podnicích zaměstnaných
nebo činných na padesát.
(4) Při zjišťování počtu osob v podniku zaměstnaných nebo činných podle odstavců
1 až 3 rozhoduje součet všech těchto osob bez ohledu na to, kde pracují nebo pracovaly.
(5) Ministr techniky určí v dohodě se zúčastněnými ministry po slyšení Ústřední
rady odborů, na Slovensku též po slyšení pověřence techniky, který se dohodne se
zúčastněnými pověřenci, vyhláškou v Úředním listě druhy podniků, které se pokládají
za podniky podle odstavců 1 a 3.
(6) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na podniky:
a) společenstev
výdělkových a hospodářských zřízených podle zákona č. 70/1873 ř.z., o společenstvech
výdělkových a hospodářských, na Slovensku družstev zřízených podle §§ 223 a násl.
zák. čl. XXXVII/1875 o obchodním zákonu, jsou-li tyto podniky společenstvy nebo družstvy
přímo provozovány, s výjimkou podniků, které nejpozději do 31. prosince 1948 určil
ministr techniky v dohodě s Ústřední radou odborů a Ústřední radou družstev,
b) které
ministr stavebního průmyslu v dohodě s ministrem financí vyloučí ze znárodnění, při
čemž jejich vlastníkům (provozovatelům) nařídí, aby je trvale zastavili, protože
se vláda usnesla, že jejich další provozování není v obecním zájmu.
(7) O tom, jsou-li splněny podmínky pro znárodnění podle tohoto zákona, rozhoduje
ministr stavebního průmyslu.
(1) Dosavadní vlastníci, držitelé, orgány národní správy a zmocněnci k zatímní
správě (§ 19) podniků, podléhajících znárodnění podle § 1, podají ministerstvu techniky
hlášení, jehož vzor vyhlásí ministr techniky v Úředním listě. Toto hlášení jest podati
do 15 dnů ode dne vyhlášení vzoru. Nastanou-li okolnosti rozhodné pro znárodnění
teprve po tomto dni, počíná lhůta ke hlášení dnem, kdy tyto okolnosti nastaly. V
řízení musí spolupůsobiti též osoby, které k tomu budou vyzvány ministerstvem techniky.
Hlášení má býti podepsáno i závodní radou nebo závodním důvěrníkem; pokud hlášení
nepodává dosavadní vlastník nebo držitel znárodněného majetku, je povinen připojiti
k němu své vyjádření.
(2) Osoby jmenované v odstavci 1 jsou povinny spolupůsobiti při sestavování
účetních závěrek za dobu do znárodnění, pokud k tomu budou vyzvány příslušným ústředním
orgánem.
Pokud v oboru působnosti ministra stavebního průmyslu se majetku znárodněného
podle tohoto zákona nepoužije ke zřízení národního podniku nebo k začlenění do národního
podniku anebo pokud takový majetek nebude svěřen do správy orgánům v oboru jeho působnosti,
může ministr stavebního průmyslu takový majetek v dohodě s ministrem financí a s
jiným ministrem převést do pravomoci tohoto ministra, aby o něm učinil takové opatření
ve vlastním oboru působnosti, nebo jej může svěřit do správy komunálním podnikům
nebo jej může přenechat jiným právnickým osobám za náhradu, určenou podle § 8 dekretu
presidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových
podniků, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (dále jen "dekret").
(1) Znárodněním nabývá stát vlastnictví k znárodněnému majetku.
(2) Znárodnění se týká
a) nemovitostí, budov, zařízení, ložisek a nalezišť
surovin,
b) příslušenství podniku počítajíc v to všechny movitosti a práva (licence,
živnostenská oprávnění, známky, vzorky, vodní práva a pod.), směnky, cenné papíry,
vkladní knížky, hotovosti a pohledávky,
c) jiných movitostí a práv, než která jsou
příslušenstvím podniku.
(3) Majetku uvedeného v odstavci 2 se znárodnění týká, slouží-li nebo je-li
určen k provozu znárodněného podniku, i když náleží někomu jinému než vlastníku podniku.
Patentů a zásob, zejména surovin, pomocných a provozovacích hmot, polotovarů, rozpracovaných
a hotových výrobků, se znárodnění týká jen, patří-li vlastníku nebo provozovateli
znárodněného podniku.
(4) Spolu s podnikem se znárodňují v rozsahu plynoucím z ustanovení odstavců
2 a 3:
a) veškeré výrobní podniky a závody náležející vlastníku nebo provozovateli
znárodněného podniku,
b) veškeré podniky a závody, které tvoří s podnikem znárodněným
hospodářský celek, i když náleží někomu jinému než vlastníku znárodněného podniku.
(5) Náleží-li znárodněný podnik komanditní společnosti na akcie, akciové
společnosti nebo společnosti s ručením obmezeným, znárodňuje se veškerý jejich majetek,
jakož i ve stejném rozsahu podniky koncernové, u kterých jim náleží více než polovina
základního kapitálu nebo na které mají rozhodující vliv.
(6) Ministr techniky, na Slovensku po slyšení pověřence techniky, může vyjmouti
ze znárodnění jednotlivé majetkové kusy, majetkové soubory nebo práva, pokud jich
není nezbytně třeba k provozu národního podniku a ponechati je dosavadnímu vlastníku,
kterému může zároveň uložiti podmínky, zejména podmínku, že do stanovené lhůty zřídí
ve prospěch národního podniku služebnost nebo užívací právo.
(7) Ustanovení předchozího odstavce lze obdobně užíti i na majetek, na který
se vztahuje ustanovení čl. IV zákona ze dne 7. dubna 1948, č. 79 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních
jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku
vzcházejících. Jde-li při tom o majetek znárodněný nebo o takový jiný majetek, k
jehož znárodnění nedošlo jen v důsledku neplatného majetkově-právního jednání nebo
neplatného zásahu z doby nesvobody, hledí se v řízení o náhradě na osoby, které dosáhly
pravomocného výroku podle čl. IV, odst. 1 zákona č. 79/1948 Sb. jako by jim tento
majetek byl znárodněn.
(8) O rozsahu znárodnění podle odstavců 2 až 5 rozhoduje ministr stavebního
průmyslu. Ministr stavebního průmyslu může toto rozhodování , jakož i rozhodování
podle odstavce 6, přenést na krajské národní výbory. Pro řízení o zjištění rozsahu
znárodnění neplatí ustanovení vládního nařízení č. 8/1928 Sb., o řízení ve věcech
náležejících do působnosti politických úřadů (o správním řízení).
(1) Národní podnik, do kterého se začleňuje majetek znárodněného podniku,
vstupuje v den převzetí v jeho závazky. Začlení-li se majetek do několika národních
podniků, určí ministr stavebního průmyslu, do kterých závazků vstoupí jednotlivé
národní podniky.
(2) Ministr stavebního průmyslu určí v dohodě s ministrem financí, které
závazky znárodněného podniku přecházejí se svěřením majetku znárodněného podniku
do správy orgánů v oboru jeho působnosti, a to dnem převzetí majetku.
(3) Ministr stavebního průmyslu v dohodě s ministrem financí a s věcně příslušným
ministrem může učinit opatření o přechodu závazků patřících k znárodněnému majetku,
který byl podle § 3 převeden do pravomoci jiného ministra nebo svěřen do správy komunálnímu
podniku nebo přenechán jiné právnické osobě.
(4) K závazkům znárodněného podniku nepatří závazky, podle nichž má majetek
tohoto podniku nebo jeho část přejíti po dni počátku účinnosti tohoto zákona na třetí
osobu. Za závazky znárodněného podniku se nepokládají také osobní daně, dávky a poplatky
bývalého vlastníka; takové závazky nepřecházejí s majetkem, který byl začleněn do
národního podniku nebo svěřen do správy orgánům podle odstavce 2 nebo s nímž bylo
učiněno opatření nebo který byl svěřen do správy nebo přenechán podle § 3, ani se
nelze pro ně uspokojiti z majetku znárodněného podniku. Osobními daněmi a dávkami
se rozumějí daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová přímo vybíraná, daň z majetku
podle vládního nařízení č. 410/1942 Sb., majetkové dávky podle zákona č. 134/1946
Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, ve znění předpisů jej měnících
a doplňujících, a mimořádné dávky podle zákona č. 185/1947 Sb., o mimořádné jednorázové
dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku,ve znění zákona č. 180/1948
Sb. Způsob úhrady těchto osobních daní a dávek stanoví ministr financí vyhláškou
v úředním listě.
(5) U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, počítajíc v to závazky
ze služebních smluv, zaručujících zaměstnancům nepřiměřeně vysoké platy, zaopatřovací
požitky, odbytné a pod., může se národní podnik domáhat zrušení nebo jiné přiměřené
úpravy. Nedojde-li o tom k dohodě, rozhodne rozhodčí soud podle předpisů o tom vydaných.
Ustanovení vět prvé a druhé platí přiměřeně také, jde-li o závazky, jež přecházejí
se svěřením znárodněného majetku do správy orgánů zmíněných v odstavci 2, nebo které
přecházejí podle odstavce 3.
(6) Národní podnik, do něhož se začleňuje majetek znárodněný podle § 4 odst.
3 a odst. 4 písm. b), který náležel někomu jinému, než vlastníku znárodněného podniku,
vstupuje v závazky vyplývající z práv váznoucích na tomto majetku, a to v rozsahu
a za podmínek, které upraví vláda nařízením. V tomto nařízení bude také upraven přechod
takových závazků, bude-li majetek svěřen do správy orgánům v oboru působnosti ministra
stavebního průmyslu nebo podle § 3 převeden do pravomoci jiného ministra nebo svěřen
do správy komunálním podnikům nebo přenechán jiným právnickým osobám.
(7) Pokud z rozhodnutí, kterým se činí opatření o znárodněném majetku, nevyplývá
nic jiného, neručí stát za závazky znárodněného podniku, ani když dojde k úpravě
závazků podle § 6.
(1) Je-li majetek znárodněného podniku ke dni převzetí předlužen, může národní
podnik požádat soud, aby do výše obecné ceny aktiv předluženého podniku upravil ke
dni převzetí uspokojení závazků patřících k tomuto majetku a určil jejich splatnost,
přihlížeje k hospodářským možnostem národního podniku. To platí obdobně i o orgánu
, o komunálním podniku nebo jiné právnické osobě, jimž byl majetek znárodněného podniku
podle § 3 svěřen do správy nebo přenechán.
(2) Věřitelé jsou povinni na vyzvání soudu vyhláškou v Úředním listě ve lhůtě
soudem stanovené přihlásiti své nároky k řízení o návrhu podle odstavce 1; neučiní-li
tak, jejich nároky proti národnímu podniku zanikají.
(3) Úprava podle odstavce 1 se provede takto:
a) nedotčeny zůstávají závazky vyplývající z nároků věřitelů na vyloučení
věcí z převzatého majetku, pokud takovéto nároky nezanikly znárodněním;
b) nedotčeny zůstávají též závazky, vyplývající z nároků věřitelů, majících
právo na oddělené uspokojení z určité věci, pokud jsou kryty hodnotou této věci;
c) ostatní závazky, které podle pořadí jim příslušejícího nebudou plně
kryty rozdílem mezi obecnou cenou aktiv znárodněného podniku a hodnotou závazků,
které podle ustanovení písm. a) a b) zůstanou nedotčeny, se uspokojí poměrně. Za
takovéto závazky se pokládají také závazky uvedené pod písm. b), pokud nejsou kryty
způsobem tam uvedeným;
d) závazky, na něž se vztahují ustanovení písm. c), se zařazují podle pořadí
do čtyř tříd. Do prvé třídy náležejí náklady řízení, do druhé až čtvrté třídy náležejí
závazky, které podle obdoby konkursního řízení náležejí do prvé až třetí třídy. Závazky
téže třídy mají mezi sebou stejné pořadí.
(4) Úprava závazků podle tohoto paragrafu působí pouze proti navrhovateli.
Proti němu nepůsobí závazky, které podle pořadí jim náležejícího nebudou uspokojeny.
(1) Národní podnik, do něhož byl majetek znárodněného podniku začleněn, po
případě i jiný podnik, orgán nebo právnická osoba, jimž byl majetek znárodněného
podniku podle § 3 svěřen do správy nebo přenechán, může odporovat právním jednáním,
která vykonal vlastník znárodněného majetku po 27. říjnu 1945 v úmyslu poškodit nebo
ztížit znárodnění nebo zavléci ve svůj nebo cizí prospěch majetkové hodnoty.
(2) Odporovat lze do pěti let ode dne rozhodnutí, kterým se činí opatření
o znárodněném majetku. Jinak platí přiměřeně ustanovení §§ 46 až 52 občanského zákoníku.
(3) Právní jednání o převodu podniků, na které by se vztahoval tento zákon,
nebo o převodu kapitálových účastí na společnostech, jejichž podniky se znárodňují
podle tohoto zákona, pokud byla uzavřena v době dvou měsíců přede dnem znárodnění,
jsou platná jen, schválí-li je ministerstvo techniky.
ODDÍL II.
Náhrada.
Pokud není stanoveno jinak, ani nejde o předlužení podle § 6, odst. 1, přísluší
za majetek znárodněný podle tohoto zákona náhrada, o které platí přiměřeně §§ 7 až
11 dekretu.
ODDÍL III.
Československé stavební závody, národní podnik, a jejich organisace.
Zrušen
zrušen
Rozsah majetku, kterého stát nabyl konfiskací a který je svěřován do správy
národního podniku v oboru ministerstva stavebního průmyslu, určí toto ministerstvo
v dohodě s ministerstvem financí.
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
ODDÍL IV.
Závěrečná ustanovení.
Dokud nebyla majetková podstata, znárodněná podle tohoto zákona, převzata
národním podnikem, platí o zatímní správě předpisy § 37 dekretu s tou odchylkou,
že ministr techniky může v dohodě s ministrem financí, na Slovensku po slyšení pověřenců
techniky a financí, pověřit zatímní správou znárodněných podniků zmocněnce jemu odpovědné
a stanovit rozsah jejich zmocnění.
Oprávnění k provádění staveb jakéhokoli druhu může příslušný úřad udělit
jen se souhlasem ministerstva stavebního průmyslu. Souhlasu je třeba též při zakládání
nových podniků těchto odvětví podle oprávnění již dříve udělených.
Právní úkony a úřední úkony potřebné k provádění tohoto zákona jsou osvobozeny
od poplatků a dávek. Toto osvobození neplatí pro obchodní činnost znárodněného podniku
ani pro opatření učiněná likvidátorem při likvidaci právnické osoby nebo společnosti.
(1) Výtěžky (důchody) dosažené ze znárodněného podniku až do dne převzetí
jsou součástí základu pro vyměření daně důchodové, všeobecné i zvláštní daně výdělkové
a daně rentové posledního vlastníka znárodněného podniku před jeho znárodněním.
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1948; provede jej ministr techniky
v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
[ Poznámka ze zákona 59/1951 Sb. ]
[ Poznámka: Z ustanovení § 28 zákona č. 121/1948 Sb. a z ustanovení čl. V
zákona č. 58/1951 Sb. vyplývají tyto počáteční dny účinnosti jednotlivých ustanovení
nynějšího zákona:
a) dnem 1. ledna 1948 nabyla účinnost ustanovení § 1 odst. 1, 3,
4 a 5, § 2, § 4 odst. 1 až 7, § 5, § 6 odst. 1 a 2, odst.3 písm. a) až c) a odst.
4, §§ 7 až 9, § 10 odst.2, § 19 a § 22,
b) dnem 1. ledna 1951 (tj. dnem počátku účinnosti
občanského soudního řádu) nabylo účinnosti ustanovení § 6 odst. 3 písm. d),
c) dnem
28.července 1951 nabyla účinnosti ustanovení § 1 odst. 2, 6 a 7, § 3, § 4 odst. 8,
§ 10 odst. 1, 3 a 4, § 12, § 20 a § 21.
Ustanovení zákona, jejichž nynější znění vyplývá ze zákona č. 58/1951 Sb.,
provede ministr stavebního průmyslu v dohodě se zúčastněnými členy vlády.]
Dr. Beneš v.r.
Gottwald v.r.
Dr. Ing. Šlechta v.r.